Vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků je v platnosti je v účinnosti něco přes rok (přesně od 1.5. 2006) a dle jejích požadavků již mnohé podniky zpracovaly "Havarijní plán". Vyhláška, jejíž budoucí existenci dlouhou dobu od roku 2001 avizoval pouze zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v §39, přesto v některých směrech vyžaduje zpřesňující výklad. Tohoto faktu si byl vědom i Odbor ochrany vod MŽP, a tak po roční účinnosti této vyhlášky a zveřejnil některé vysvětlující informace a doporučení:

1. vyhláška oproti vodnímu zákonu zpřesňuje určení stavu, kdy je nutné zpracovat havarijní plán. Významné zpřesnění spočívá zejména v kvantitativních údajích uvedených v §2, písm. b) a písm. c) vyhlášky, tedy v podstatě "limitní" hodnoty pro zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu, nebo zacházení se závadnými látkami , které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody
2. Vyhláška řeší povinnost zpracovávat havarijní plán i pro území, na kterém je prováděna stavba velkého rozsahu (ucelené provozní území) - např. stavba mostu nebo dálnice apod. (viz §2, písm. f), § 6, odst. 3 vyhlášky)
3. Vyhláška také definuje specifika havarijního plánu pro dopravu závadných látek: §2, písm.f) - …"uceleným provozním územím se rozumí technická základna, servisní a manipulační místa používaná jejich provozovatelem"; §6, odst. 2 - …"podkladem pro havarijní plán je zejména okruh běžně manipulovaných nebo skladovaných závadných látek"; § 6, odst. 6 - …"jsou-li v uceleném provozním území pro dopravu závadných látek manipulovány nebo skladovány závadné látky, které nejsou uvedeny v seznamu závadných látek v havarijním plánu, zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu obratem podklady uvedené v odst. 2".
   Tyto požadavky reagují na potřebu dopravců přepravovat závadné látky průběžně bez časových prodlev, mnohdy ze dne na den. Současně je nezbytné dbát na hledisko bezpečnosti a předběžné opatrnosti a proto je tímto dána příslušnému vodoprávnímu úřadu možnost vyhodnocení situace, tj. rizik, které může přinést doprava závadné látky, blíže nespecifikované v havarijním plánu. Pochopitelně řidič musí být vybaven příslušnými dokumenty k dané látce a musí být dodržena pravidla o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.
4. Preventivní kontrolní systém (§3, odst.2 vyhlášky) je věcí trvalého charakteru, vyplývající již z vodního zákona. Není na místě, aby uživatelé závadných látek - např. v oblasti zemědělství, vyčkávali na vyžádání takových opatření ze strany vodoprávního úřadu či České inspekce životního prostředí (čímž není zpochybněno právo těchto úřadů tak činit, uznají-li za vhodné). MŽP doporučuje vodoprávním úřadům vyžádat si v rámci schvalování havarijního plánu doložení posledního prověření zkoušek těsnosti u nádrží, což je vlastně přenesený požadavek na uživatele závadných látek/zpracovatele havarijního plánu mít tyto doklady k dispozici.
   Tento požadavek se netýká jen, ale přesto zejména podniků v sektoru zemědělství, kdy závadné látky, se kterými tyto podniky nejčastěji nakládají (silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, atd.) jsou podle přílohy č.1 vodního zákona nebezpečnými látkami ve vztahu k vodám (položka č.8 - látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu). Proto není dle MŽP u podzemních nádrží postačující sledovat případný únik závadných látek pouze senzorickou kontrolou. Není správné používat v havarijních plánech pojem senzorické "měření", neboť smyslově (ať vizuálně nebo čichovou zkouškou) nelze nic měřit kvantitativně, ale jedná se o vskutku, tak jak je ve vyhlášce uvedeno, o senzorické nebo-li smyslové pozorování, případně kontrolu.
5. V případě, že podnik jako uživatel závadných látek spadá též pod zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (minimální povinnosti vedení evidence nebezpečných chemických látek a zařazení/nezařazení podniku do příslušné kategorie) a má povinnost zpracovat havarijní plán dle tohoto zákona, je vyhláškou v §4 a 6,odst.4 stanoveno následující. Podnik může využít bezpečnostních listů pro používané závadné látky a může zahrnout do havarijního plánu vypracovaného podle vodního zákona a vyhlášky č. 450/2005b Sb. pouze ty náležitosti uvedené v §5 této vyhlášky, které havarijní plán vypracovaný dle 59/2006 Sb. neobsahuje.
6. Vyhláškou je jednoznačně stanoveno, že havarijní plán schvaluje ROZHODNUTÍM příslušný vodoprávní úřad (požadavek §6 odst. 1), tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě, že uživatel závadných látek žádá o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování…, vydává rozhodnutí příslušný krajský úřad. Pro formu rozhodnutí lze najít oporu např. v §126, odst.5 vodního zákona, což prakticky znamená, že pokud uživatel závadných látek spadá pod zákon o integrované prevenci, je povinen havarijní plán podle této vyhlášky zpracovat, ale neschvaluje ho příslušný vodoprávní úřad, ale krajský úřad.
7. K otázce účinnosti vyhlášky a úpravy stávajících havarijních plánů platí, že pokud nastanou u uživatele závadných látek nové skutečnosti, které je třeba uvést do havarijního plánu, musí být aktualizovány a je doporučeno aktualizovat celý havarijní plán tak, aby odpovídal této vyhlášce č. 450/2005 Sb. (požadavky §6 odst. 6). V ostatních případech se MŽP doporučuje, aby havarijní plány byly upraveny, případně dopracovány tak, aby s touto vyhláškou byly v souladu, ale jako povinnost to stanoveno není. Může tedy doběhnout doba platnosti stávajících havarijních plánů odpovídající k nim vydanému rozhodnutí vodoprávního úřadu o schválení plánu.
8. k podmínkám používání odmašťovacích a emulgačních přípravků při zneškodňování některých havárií (požadavky §10 odst. 3 vyhlášky) bylo zpracován metodický pokyn OOV MŽP (http://www.mze.cz/attachments/metod_pok_4.pdf).