Ačkoliv povinnost zpětného odběru některých výrobků (§38, zák.č.185/2001 Sb., o odpadech) platí již řadu let, je stále spíš předmětem diskusí "povinných osob", které mají povinnost zpětný odběr zajistit, jestli se na ně povinnost vůbec vztahuje a jak zajistit její splnění.

Jen velmi zřídka se objevuje diskuse z pohledu podnikatelských subjektů, které by se rády zbavily některých starých výrobků, aniž by se na ně vztahovaly povinnosti v režimu nakládání s odpady (§§ 16 až 24, zejména §16 - Povinnosti původců odpadů, zák.185/2001 Sb.).

A přeci existuje jedna zvláštní kategorie výrobků, u níž se bezplatný zpětný odběr může vztahovat i na podnikatelské subjekty:

§37g, bod f): ...elektrozařízením pocházejícím z domácností se pro účely daného dílu zákona rozumí použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Snad v případě elektrozařízení (např. vysloužilý mobilní telefon podnikatele, úsporná zářivka z restaurace, starý osobní počítač) nebudou překážkou právní rozbory, zda se jedná o elektrozařízení od tzv. "spotřebitelů" a snad nebude systém zpětného odběru elektrozařízení zneužíván podnikavci.

I takováto témata byla předmětem diskuse účastníků semináře, který CIR uspořádal, a který byl finančně podpořen Ministerstvem životního prostředí v rámci společného programu SSEV Pavučina a ČSOP Národní síť středisek ekologické výchovy. Více informací o semináři se dozvíte zde.