Odpadové hospodářství je soubor činností zaměřených na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.

Problematika odpadového hospodářství je v prvé řadě upravena v Zákoně č. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech

Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství

• pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje
• práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství
• působnost orgánů veřejné správy.

Nakládáním s odpady zákon rozumí zejména shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadu.

V souvislosti se vstupem do Evropské unie byl v České republice zaveden moderní systém odpadového hospodářství. Jednou z priorit státní politiky odpadového hospodářství se stala podpora čistší produkce jako jednoho ze způsobů snižování produkce odpadů v důsledku lepšího využívání vstupních surovin a energií.

Požadavky legislativy ES v oblasti odpadů byly začleněny do již zmíněného zákona o odpadech a dále pak do Zákona č. 477/2001 Sb., Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). Dále byl přijat Plán odpadového hospodářství ČR a 14 krajských plánů. Byl zaveden celostátní systém využití a recyklace obalových odpadů.

V České republice jsou v oblasti hospodaření s odpady zavedeny následující ekonomické nástroje -

• poplatky za uložení odpadů,
• poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků
• poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Přestože Česká republika udělala v problematice odpadového hospodářství značný pokrok, stále ještě podnikatelé a občané nepřikládají této oblasti dostatečný význam. Svědčí o tom fakt, že se po roce 2001 opět zvýšila produkce komunálního odpadu, který je ze 60% ukládán na skládky. Také produkce nebezpečných odpadů zůstává stále poměrně vysoká.

Občané jsou o možnostech předcházení vzniku odpadů a o nákladech a přínosech různých alternativ málo informováni. Recyklace a využívání odpadů jako druhotných surovin je ve srovnání s vyspělými zeměmi na nízké úrovni. Důvodem je i to, že poplatky za ukládání odpadů na skládky jsou příliš nízké. Chybí zde tedy motivace pro podporu metod nakládání s odpady, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.