Jste zde:
Eko-Net CIR > Nástroje a návody > Inovace výrobků a životní prostředí > Propagace výrobků šetrných k životnímu prostředí - EKOLABELING

Propagace výrobků šetrných k životnímu prostředí - EKOLABELING

Ekolabeling, neboli systém ekoznačení, patří mezi dobrovolné preventivní nástroje ochrany životního prostředí. Jsou to nástroje, které nejsou právně vynutitelné, a podniky k nim přistupují z vlastního rozhodnutí. Jejich cílem bývá zlepšení environmentálního profilu společnosti, získání konkurenční výhody na trhu nebo například oslovení nové skupiny zákazníků.

Pojem ekolabeling vznikl z anglického výrazu eco-labelling a představuje označování výrobků či služeb šetrnějších k životnímu prostředí v porovnání s jinými srovnatelnými produkty. Vliv jednotlivých výrobků na životní prostředí je posuzován v průběhu celého jeho životního cyklu, to znamená od fáze výroby až po ukončení jeho životnosti.

Systém ekoznačení, tak jak ho známe dnes, má svůj původ již v 70. letech minulého století. S rostoucím povědomím veřejnosti o stavu životního prostředí a nutnosti ho chránit vznikal zájem i o výrobky, které svou existencí nezatěžují životní prostředí do takové míry. Podniky na to reagovaly tím, že zaměřily svou propagaci i na komunikaci environmentální šetrnosti svých výrobků.

První vlna ekoznačení měla podobu "zelených" symbolů a ekologických hesel prezentovaných samotnými výrobci. Brzy ovšem vyvstal problém s věrohodností těchto ekoznaček. Moderní ekolabeling je založen především na systému certifikací a udělování souhlasu s užíváním ekoznaček. Ekolabelingový program bývá řízen tzv. třetí nezávislou stranou, která má za úkol vybrat skupiny produktů, u kterých je možné snižovat jejich negativní dopad na životní prostředí, a stanovit hodnotící kritéria pro jednotlivé kategorie výrobků a služeb. Ty dále slouží k rozhodování o udělení či neudělení příslušného certifikátu. Výrobce s certifikátem získává i možnost užívat ekoznačku po určitou časově omezenou dobu, během které může být i nadále kontrolována kvalita certifikovaných výrobků.

Programy ekoznačení fungují v mnoha zemích světa. V ČR se můžeme setkat s národní ekoznačkou "Ekologicky šetrný výrobek" a "Produkt ekologického zemědělství". Ochranná známka "Ekologicky šetrný výrobek" je udělována od roku 1994, kdy vznikl Národní program označování výrobků.

Vlastníkem ochranné známky je Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), garantem Ministerstvo životního prostředí a její udělování řídí Agentura pro ekologicky šetrné výrobky. Ministerstvo životního prostředí garantuje i druhou jmenovanou ekoznačku - "Produkt ekologického zemědělství" neboli BIO. Tento certifikát je udělován zemědělcům hospodařícím dle přísných pravidel ekologického zemědělství společností KEZ (Kontrola ekologického zemědělství).

 

Loading...

Inovace výrobků a životní prostředí